31.8. - Nejsem připravená. Nejsem.

Červen 2016

Skicák č.3

25. června 2016 v 20:52 | Norrora |  Obrázky obecné (Picture picture)
  1. Paul McGann, komentář netřeba.
  2. Charley Pollard, TARDIS a R101. Pokus o "sépiové" + divně modré odstíny, nakonec je i to obtahování jaksi zvrtlo.
  3. Přiznám se, tohle není tak úplně ze skicáku, nýbrž z hodiny výtvarné výchovy. Zadání znělo KLOBOUK. Měli jsme předlohy - špatně nakopírované lineární kresby nějaké dámy v pokrývkách hlavy, před kterými by utekl i Šílený Kloboučník -, ale ty se mi nelíbily. Tak jsem si řekla... proč to nestylizovat do podoby supa? A pokusit se o Doktora bez předlohy? (Formát A4, ne mé obvyklé malé papírky...)
  4. Taktéž ne přímo ze skicáku, ale koho to zajímá. Snaha o portrét jedné z vlastních postav (neboli OC, jak se to dnes poanglicku nazývá).
  5. To je taky ona. Teda, má být.
  6. A tohle taky. Nezvládám nakreslit tu samou tvář dvakrát, jak se mi pak má podařit něco ilustrovat?
  7. Vodovky a anilinky. Hodina výtvarky. Většina musela dělat podle předlohy, já jsem překecala učitelku, že to zvládnu sama. V nestřežené chvíli jsem si půjčila anilinky (díky, Johanko!) a dodělala tu oblohu. Reakce? "To vypadá jako anilinky..." - "No... to jsou anilinky..." - "Ale vy jste měli dělat akvarel." - "Ale ono to těma vodovkama moc nevyniklo, víte?" Myslela jsem, že to skončí, ale další stížnosti přišly poté, co jsem namalovala ten kříž a černý útes. "Já nemám ráda černou." Hm, kvůli tomu, že vyučující nemá něco ráda, tak to bude kritizovat? (Děje se to hlavně ostatním. Abych skoro-citovala spolužačku: "Ona přijde, nelíbí se jí to, tak ti tam něco přikreslí. Ty můžeš jenom doufat, že se jí její vlastní změny budou líbit...")
  8. Poté jsem se trochu naštvala. Doma jsem namalovala tohle výlučně vodovkami, dokonce jsem si odpustila bílou barvu, "protože to už je kvaš a to my dělat nebudeme". Fááájn. Když jsem jí to přinesla ukázat, prohlásila, že je to moc tmavé.
  9. Umlčela jsem ji tímto. Světlé až až, ne? Předlohou mi byla náhodná fotka Burna Gormana, jenom jsem trochu upravila rysy, aby i výraz tváře odpovídal. Takhle si totiž představuji jednu z postav mého příběhu, Aarona Magnussena, nenapravitelného egoistu a mnohonásobného vraha. (Omylem. Hah.)
  10. Will Dohoda z Hraničářova učně. Silně inspirováno obálkou druhého dílu. Co inspirováno, akorát jsem nezvládla obrysy, jinak by to byla nepovedená kopie... (Mimo téma - už mám doma 1. až 6. a 10. díl. Sbírka se rozrůstá!)
  11. Člověk s lampou místo hlavy, protože PROČ NE. Začala jsem kreslit obrysy při občanské výchově (suplování, učitelka se pokoušela o povrchní sexuální výchovu -_-), potom mi při fyzice došlo, že sice mám s sebou vodovky, ale ne kalíšky na vodu. Poprosila jsem fyzikáře, aby mi půjčil nějakou nádobku. A tak jsem celou hodinu seděla s kádinkou na lavici a malovala, zatímco ostatní počítali příklady...
  12. Něco jako ilustrace k Doctor Who: The Holy Terror. Dani El, tady to máš. To audio nejdřív vypadalo (hah) na ohromnou srandu, přitom jsem měla pocit, že není vhodné se tomu smát... Lidi, vysypte kasičky a kupte si to! (Nebo to stáhněte to přes torrenty. Doporučuje šest z dvanácti pirátských socek. Minimálně. Zbytek zavřeli.) Tenhle obrázek se z nepochopitelných důvodů líbil tumblru @doctor-who, sdíleli to a teď tam mám přes 400 likes.
  13. Lucie Miller, jedna z mých oblíbených společnic. Aktuálně poslouchám The Resurrection of Mars a asi budu zbytek hodně dlouho odkládat. Když se příběh jmenuje Lucie Miller a ten další To The Death, sotva to znamená, že Lucie Millerová žila šťastně až do smrti... (A pak se jde znovu na Dark Eyes! A Molly! Jej!)
  14. Faraon/mnich v egyptském vlaku. Namalováno při poslouchání Death in Blackpool. Ano, název mluví za vše, potřebovala jsem trochu zářivých barev...