31.8. - Nejsem připravená. Nejsem.

Strom

22. března 2016 v 22:42 | Norrora |  Poezie
strom - větve sťaty k ránu
leží kolem jak ohlodané kosti
zhryzané dravcem, který se nepostí
když žere posla, opeřenou vránu

strom - holý kůl bez listí
obrostlý mrtvými pupeny květů
stojí jak výsměch krutému světu
kdo zavraždil ho, už nikdo nezjistí

strom - stožár na pobřeží
svědek bojů a bitev na moři
nečekal, že ho tak snadno pokoří
vzpomínky plné krvelačných řeží

strom - památník minulosti
zničen a otesán sekyrami lží
mlha se žene, světlušky zlatě mží
bělobou září ty prastaré kosti
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mirimë (Karolína Kahounová) Mirimë (Karolína Kahounová) | Web | 10. dubna 2016 v 8:47 | Reagovat

Hezká báseň, taková naobvyklá a originální... Působí na mě docela depresivně :) Ale líbí se mi :D

2 Norrora Norrora | Web | 15. dubna 2016 v 20:08 | Reagovat

[1]: Díky. :-) Ano, pseudo-depresivní věci, to je moje specialita... :-D (Když už nás nutí číst tu válečnou literaturu, ať to má pořádné následky, že.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama