31.8. - Nejsem připravená. Nejsem.

Snaha se odlišit?

10. října 2015 v 21:27 | Norrora |  Ehm... prostě kritiky
this is love
Téma týdne: Schopnost lišit se

Zezačátku jsem neměla vůbec jasno, proč tenhle článek vlastně sepisuji.
Teď už to tak trochu tuším.
Možná mám nějaké nutkání se zastávat slabších, možná mě něco strašně naštvalo, možná jsem prostě jako Saturnin - ráda uvádím věci na pravou míru.

(Tak či onak, nějak se mi to podařilo sladit s Tématem týdne, ani nevím jak.)



Myslela jsem, že žijeme ve světě, kde už všichni akceptují existenci homosexuality. I když si některá individua myslí kdovíco, stejně nepopřou, že něco takového je.
Jenže pozor. Někde jsem narazila na článek (vlastně ne jeden), že někteří vědci zpochybňují reálnost bisexuality. Prý je to jenom maskování zaměření na stejné pohlaví, zdůvodněné tak, že se člověk stydí. Údajně se jedná jenom o jakýsi "módní trend", kterým si lidé (především ti mladší) navzájem něco dokazují.
Aha.
Počkat, tohle jsem trochu nepobrala.
Takže vlastně nemůžete být zaměřeni na obě pohlaví, nebo co?
Prohledávala jsem web, abych zjistila, kolik procent populace se autorce článku podařilo urazit naráz. Statistiky se stránku od stránky liší, přesto se nejedná jen o drobný výstřelek pár lidí na světě. Podle Freuda se dokonce každý rodí jako Bi a teprve pak si ujasní preference. (Netvrdím, že Freudovi nějak extrémně věřím.)
Jenže to není všechno.

To samé, ovšem možná ještě horší, se týká i pansexuality a třetího pohlaví. Najednou se spousta "osvícenců" nechá slyšet, že jsem přece jen muž a žena, žádná další pohlaví. Aha, a co Austrálie, a co Německo, kde uznali třetí pohlaví, ke kterému se hlásí asi 16 000 až 800 000 lidí z osmdesáti milionů?
Teď se tady nehodlám bavit o tom, jak takoví lidé vypadají. (Věřte mi, potkala jsem i pár tvorů, hlásících se k ženskému pohlaví a přitom vypadajících velmi hermafroditně.) Je to jejich věc, ne?
Argumentace, že Pan je vlastně Bi, "protože takových bezpohlavních jedinců je málo a nemusí pro to být zvláštní název", je dle mého názoru velice směšná. To abychom zase sáhli do statistik, ne?

(Zdroj: reflex.cz)

Myslíte, že už jsem vyjmenovala všechny neuznávané orientace?
Když vidím, jak je těžké vysvětlovat blbcům rozdíl mezi dobrovolným celibátem a asexualitou mě nutí zamyslet se, jestli si mám vůbec na toto téma připravit referát na Občanskou výchovu. Nemluvě o takových termínech, jako jsou třeba demisexuál ("to znamená jenom to, že nechceš vlézt s každým do postele, ne?"), lithsexuál ("to je ale nesmysl"), polysexuál ("a ty snad znáš někoho takového?") etc. Nemluvě o takzvaných romantických orientacích.

"Ta mládež nemá co dělat, tak sedí u sociálních sítí a vymýšlí pitomosti. Za našich časů nic takového nebylo. Je to jenom zhýčkanost doby."

Ano, souhlasím s vámi v jedné věci, vy lidé narození v předminulém století nebo aspoň před válkou. (Nebo v homofobních rodinách.) Za vašich časů pro to akorát nebyly termíny. Ještě dříve byl svět zase příliš konzervativní, takže nebyla taková šance zjistit své preference. Dnes je to daleko jednodušší.

Dobře, dejme tomu, že by všichni uznávali všechny možná sexuální orientace. Někde musí být háček, něčeho se lidé přece musí chytit.
Že nevíte?
Věku.
Když se dítě v pubertě prohlásí za heterosexuála, nikdo mu to nevyvrací. Nikdo mu neříká "na to máš ještě čas", prostě to akceptují.
Jenže ve chvíli, kdy kdokoliv náctiletý řekne, že patří k menšině, už mu ze všech stran hučí do hlavy, že později se to srovná. Že až bude starší, tak ho to "přejde". Nebo je dokonce obviňován z toho, že se jenom snaží dělat zajímavým.
Tenhle fakt je zajímavý, ne ten člověk.
Přitom právě puberta je ten věk, ve kterém se všechno promíchá a pak uklidní. Hormony a geny si jdou svou vlastní cestou. Žádný dospělý si nepamatuje, jaké to vlastně bylo. Sice nesouhlasím s tím, že věk je jenom číslo (a vězení je jenom barák), ale kdyby tak všichni pochopili, že mentální věk je něco úplně jiného. Každý dospívá úplně jinak. Co jednoho potká v jedenácti, to se jinému může přihodit v šestnácti. Psychice neporučíte.

"Jo, sice ti vůbec nevidím do hlavy a už si nevzpomínám, jaké to bylo, když jsem byl/a ve tvém věku, ale myslím, že…"

Věřte mi, pro dospívajícího není nic horšího, než když ho srazíte na kolena a vynadáte mu, že na něco nemá nárok, i když to není pravda. Nebo že něčemu nemůže rozumět.

Většina odlišných jedinců je nějakým způsobem handicapována. Kdo by se chtěl z vlastní vůle znevýhodňovat? Ne, takhle se prostě narodíte. Orientaci si nevybíráte.
Tak. Snad už to všichni pochopili.

A teď mě omluvte, ta sci-fi s panromantickou asexuálkou a impotentním kyborgem jako hlavními hrdiny se sama nenapíše...

N.

P.S.: Jsem připravena na vše. Už nabíjím tank.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Aidee Aidee | Web | 11. října 2015 v 10:59 | Reagovat

Já doufám, že časem se všechno poddá. Pamatuju si mého dědečka říkat, že "za komunismu tu žádní gaoyvé a lesby nebyli", smutná pravda ale je, že takovíto lidé ani nevěděli, že slovo jako homosexualita existuje, a proto žili v nešťastných manželstvích a přemýšleli, co je s nimi špatně. Ve starověkém Římě bylo zase úplně normální být bi a heterosexuálové byli považováni za výjimky (příklad takového císaře Augusta). Všechno to záleží na době, a já opravdu ze srdce doufám, že teď vstupujeme do éry, kdy se ta akceptace bude více a více rozšiřovat :-) .

2 Norrora Norrora | 11. října 2015 v 15:24 | Reagovat

[1]: Mám takovou hrozně utopickou vizi, že třeba moje děti, jejich celá generace nebude mít problémy s Coming outy, protože prostě a jednoduše žádné nebudou. :-)

3 Emma Emma | 13. října 2015 v 20:22 | Reagovat

A já ti klidně budu podávat náboje...

4 Plačící anděl (nepřihlášená) Plačící anděl (nepřihlášená) | Web | 14. října 2015 v 18:36 | Reagovat

Skvělý článek! Kurňa pravdivej, nemám, co dodat. Snad jenom aby se to jednou fakt podařilo.
Tleskám. :-D

5 Norrora Norrora | E-mail | Web | 14. října 2015 v 19:28 | Reagovat

[3]: Super! :-D

[4]: Díky. :-) Zrovna od tebe, tématu znalé, to beru jako docela velkou pochvalu. :-D
(Ještě jednu věc jsem zapomněla ve článku zmínit... Nedávno mě naštval jeden anglický internetový test, který mi tvrdil, že jsem "asexuálka, takže nikoho nepotřebuji". Tomuhle se říká dvojitá neinformovanost - neznalost termínu demisexuál a ještě špatný popis... :-? )

6 Sophie (Naranique) Sophie (Naranique) | Web | 19. října 2015 v 20:21 | Reagovat

Pravda. Při čtení jsem si vzpomněla na svou spolužačku/žáka transsexuála. Je to holka, lesba, ale obléká se a chová jako kluk, oslovuje se jako kluk a má jméno Robin. Ve skutečnosti je to Zuzka. Jenže dost lidí s tím má problém, akceptovat HO a pochopit to. Že je moc mladej aby něco takovýho mohl vědět. A teď narážím i na Scratin článek o titulce.
btw s Whoconem už vím, máš to nahoře. spíš za koho jsi byla? :-)

7 Emma Emma | 19. října 2015 v 20:28 | Reagovat

[5]:
Nemáš zač :). Btw, jak bylo na WhoConu? A jak jsi nakonec dopadla v Rassilonově brku?

8 Norrora Norrora | E-mail | Web | 20. října 2015 v 19:13 | Reagovat

[6]: Jak říkám, lidi jsou svině. (Že HO pozdravuju a držím palce při dalším nekonečném vysvětlování.)
[7]: Na WHOCONu bylo skvěle. :-) Zkusila jsem si vzít něco jako kostým fem!9th, ale vypadalo to tak trochu... divně. :-D Rassilonův brk... třeba to příště dopadne líp, no... :D

9 vesi-povidky vesi-povidky | Web | 28. října 2015 v 18:35 | Reagovat

Můj děda a strejda mají taky takové zvláštní názory ohledně třeba homosexuálů. Jak jim mám vysvětit, že jsou to taky lidi?:D

10 Norrora Norrora | E-mail | Web | 28. října 2015 v 20:03 | Reagovat

[9]: S tím asi neporadím, pokud má člověk hloupou utkvělou představu, sotva mu ji vymluvíš. Nejlepší je asi vyzkoušet "a kdybych byl/a gay/lesba já, taky by sis myslel, že nejsem normální?" - jenže pak by mohly přijít ještě horší dotazy a vysvětlování, že to bylo jenom hypotetické... :D

11 Yu-chan Yu-chan | Web | 9. listopadu 2015 v 20:35 | Reagovat

Abych řekla svůj vlastní názor: Ano, může to být jenom fáze... Ale tady je důležité to slovíčko může. A pokud svému dítěti řeknete: "Hele, z toho ještě vyrosteš." Je to velký rozdíl než mu říct. "Jak myslíš, ale pořád se to ještě může změnit." A samozřejmě do toho nedodávat nějakou znatelnou touhu po změně jeho názoru.
Jinak moc hezký a pravdivý článek. :)

12 Scrat Scrat | E-mail | Web | 11. listopadu 2015 v 9:40 | Reagovat

*parazituju na ségřiným počítači, protože můj je kaput, takže se nediv, že se mi u komentáře neobjeví můj avatar*
Ty jo, fakt boží článek! :-) Vážně mě štve, když lidi říkají, že "ta LGBT komunita už nepotřebuje "pride", protože je všichni tolerují" - stále tu ještě není úplná rovnoprávnost, i když jsou v seriálech LGBT+ postavy, tak gayové jsou zasazováni do hloupých stereotypů, lesby jsou sexualizovány heterosexuálními muži a ostatní orientace tam nejsou vůbec. Potřebujeme prostě víc takových postav v knihách a fandomech, a hlavně i v pořadech pro děti, aby se s tím mohly setkat co nejdřív.
Je tu prostě víc pohlaví než jen dvě, víc orientací než jen dvě .. Díky za tenhle článek, třeba si tohle někdo uvědomí :-)
A s tím mentálním věkem - popravdě, já už se tak v jedenácti cítila, že bych mohla být dospělá, ale ráda bych se teď vrátila do plen, abych nemusela řešit příjmačky na střední :-D
A sci-fi s panromantickou asexuálkou a impotentním kyborgem? Sem s ní! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama