31.8. - Nejsem připravená. Nejsem.

Květen 2015

Nic není černobílé (a tak se s tím sakra smiřte)

31. května 2015 v 18:42 | Norrora |  TT (Téma týdne)
Téma týdne: Černobílý svět

(Pokud se někdo v následující charakteristice pozná, asi jsem ho popsala příliš dobře a měl by se stydět.)

"It's so easy to say that war's wrong and should be stopped when you're not the one at war..."
(Samatha Jones, War of the Daleks)


Chuť války (DW double-drabble)

28. května 2015 v 20:40 | Norrora |  Doctor Who články
(Pořád jsem naživu, kdyby někdo pochyboval. Pokud neodepisuji, pravděpodobně mám moc práce jako třeba psaní pitomých polobásničkových drabble nebo se mi mail/zpráva ztratil/a pod nánosem dalších. Omluva.)

Znáte ten pocit, když se už asi podesáté díváte na Night of the Doctor? (Ne?!) A když vás napadne úplná pitomost? (Ne?!) A když ji naklepete na blog? (To už snad jo.) Tak se to ocitlo zde. :D

Drobný problém s číslováním: při počítání v sešitě mi vyšlo 200 slov, ovšem Word mi tvrdošíjně tvrdil, že je jich pouze 198, tak jsem doklepla ještě dvě přídavná jména. Někde je chyba. :D

Pro Simonu


Sbohem, mobile

25. května 2015 v 19:11 | Norrora |  Poezie
Třeba tam na tebe
Čeká
Křemíkové nebe
A třeba vystoupáš
Až někam do ráje
Cesta tam zlatá je
S mikročipy

Ustup do pozadí
Nyní tě nahradí
Novější typy
Jenom si zkus
Srovnat se s modelem
Trend Plus

Nejde to?
Potvoro
Nevděčná

Na každého jednou dojde
Každé zvíře jednou pojde
A mobil?
Je jak jepice

Neumíš blokovat
Telefonní čísla?

Uznávám
Kolikrát už jsem
S tebou o zem křísla
Ani jsem tě nedala okovat
A ty jsi žil

Uznávám
Párkrát se mi rozlil čaj
A do tebe trochu teklo
Ale to jen tak na okraj
Aby se neřeklo
Že ti jen vyčítám
Tak hudbo hraj
Teď přivítá tě
Křemíkové peklo

4 věci, které nesnáším, když nefungují

12. května 2015 v 18:56 | Norrora |  Život
Jak já miluju to sepisování článků "5 věcí, které...", "10 fobií, které..." a tak dále. Sedí mi to v Rozepsaných a rozšiřuje mi seznam kostlivců ve skříni. (Dnes v 18:46 byl seznam mírně zkrácen. Zajímavé, že jsem schopna napsat třeba pětistránkový text, ale přepsat pár číslíček... kdepak. :/)

1. Automaty
Dva příklady za všechny.
Chci si v knihovně koupit špunty do uší, je tam na ně automat. Stojí 20 Kč. (Špunty, né ten automat. Jen tak na okraj.) Dobře. Vezmu dvacku, zjistím, kam se to má vlastně nacpat, a začnu otáčet takovým tím kolečkem. Točím, točím, víc to nejde a stále neslyším, že by něco padalo. Prohlédnu prostor na vypadnuté věci a vylovím odtamtud jeden špunt. Něco mi říká, že když jsou ostatní v páru, uzavřené v plastových "vajíčkách", asi to nebude úplně fér. Nechtěla jsem do té kraksny kopat, přece jenom, knihovna je veřejná a tento automat nestál zrovna v osamělém koutě.
Šťouchám do toho, ťukám do toho... Nic. Jdu se zeptat k pultu, že mi to vyhodilo jenom půlku. Nakonec mi knihovna vrátila dvacetikorunu, protože nesehnali nikoho, kdo by to dokázal odemknout a věnovat mi i zbytek toho, co jsem si zaplatila.
Bilance: Jeden špunt do ucha zdarma, jenom ty nepříjemnosti k tomu. Ne díky, stále mám dva ušní boltce a odvahu risknout to znovu. Strkám tam další minci. Nevěřili byste, co vypadlo. Druhý špunt. Lituji toho člověka, který to bude zkoušet po mně a vyhodí mu to části toho plastového "vajíčka", v horším případě každý za dvacku...

Vypadalo to, že tím mé trable s technikou skončí. Kdepak. Hovno, hovno, zlatá rybko.

("Did you put your money in the machine?" "Yeah.")

O něco později jsem byla na biologické olympiádě na jiné škole. Skončila jsem laborky a dostala jsem chuť na Sprite, které se dalo koupit v přízemí v automatu za 15 Kč. Vezmu dvacku a hodí ji do toho. Nic se nestane, nenaskočí mi tam "kredit". Nevadí. Zmáčknu číslo 3 a čekám, až se to vevnitř otočí, odblokují se vyklápěcí "dvířka" a vezmu si pití. Pořád nic. Píše mi to anglicky, ať vhodím prachy a naprosto to ignoruje tu kulatou věcičku se svatým Václavem, kterou jsem tam nacpala před pár vteřinami. Tak OK, zmáčknu tlačítko, aby mi to vrátilo peníze. Vypadnou dvě jednokoruny.
Viz bod 3, nesnáším nespravedlnost. Tahle situce mi nepřipadá zrovna fér. Ten krám mi pořád dluží osmnáct korun a to se mi sakra nelíbí. Pak jsem dostala další geniální nápad. Machine is ready, tak do toho strčím další minci! Tentokrát mi nevrátí nic.
Na recepci sedí příjemná dáma, která mi oznámí, že se to pokusí nějak vyřešit. Sama automat vyzkoušela a sežral jí 7 Kč. O půl hodiny později mi vrací mých 38 korun.
Bilance: Hromada nepříjemností a žádné pití.

2. Byrokracie
Další příklad - před jarními prázdninami.
Potřebuji si zařídit cestovní pas. Co udělám? Zajdu na magistrát, slušně poprosím, zaplatím, dám jim pár údajů, nechám se vyfotit... a budu čekat. Zní to velice jednoduše, že? Bohužel by nemuseli stihnout vyrobit "plný" pas ještě před mým odjezdem do Rakouska, takže bych si možná mohla nechat udělat "rychlopas". Stojí desetkrát víc, platí kratší dobu, ale bude to ze dne na den... A ještě něco, prohlašuje slečinka za pultem. Nemusí to platit do všech zemí.
Dobře, ptáme se, zda-li to platí i do Rakouska, kam potřebuji. Slečinka krčí rameny a posílá nás na "příslušnou ambasádu", protože ona přece nemůže mít přehled o každé zemi. (Mám dojem, že ten úřad se nalézá v Praze.) Přímo vedle ní (slečinky) leží na stole telefon, pomocí kterého by jistě zjistila potřebné informace do několika minut. Nespěcháme, za námi nikdo není, ulila jsem se kvůli tomu ze školy. Ale slečinka nikam nevolá. A k tomu mi ani nevyretušuje ty dva pupínky, které mi vyskočila na čele asi dva dny před tímto focením...

3. Spravedlnost
Otázka: Kde je možné mít za stejně vyplněný test ze zeměpisu buď 1- nebo taky 3?
Odpověď: U nás ve škole.
Otázka: Jak se to možné?
Odpověď: Kdybych to sakra věděla, tak s tím něco udělám. Odhaduji, že chyba bude ve vyučující. A vím, že se s tím nedá dělat vůbec nic. O zmíněném subjektu bych mohla vyprávět ještě spoustu věcí, ale... Někdy je lepší vážně držet zobák.
(A nejenom ve škole. Spravedlnost prostě neexistuje, ani v českém soudním systému a tak vůbec. Můžeme si o tom někdy popovídat nad kávou a sušenkami, tady to nehodlám příliš rozpatlávat.)

. | via Tumblr
4. Internetové připojení a internet obecně
Proč mi jednou normálně funguje wifi a jindy ne? Chyba spotřebičů, notebooku z úsvitu věků (HP 635, 2011) a mobilu (Samsung Galaxy Mini, 2012)? Proč jsou wifi na některých veřejných prostranstvích sice bez hesla, ale zato bez datového připojení?
Další: Proč někdy najdu na internetu tolik věcí a někdy ne?
A moje oblíbená věta:

"Proč ten poskopčenej zkopčenej torrent nefunguje?!"

(Asi proto, že je málo seedů nebo jak se ti lidi, kterých je furt málo, vlastně jmenují.) (Seedi se jmenujou, říká tetička Wiki.) (Tý nevěřim.) (Chovej se slušně.) (A co zase dělám?) (Mluviš jako blbec.) (Aha.)

Pak jsem si jednou myslela, jak jsem vlastně geniální. Vzala jsem torrent z jiného zdroje. Co myslíte? Byl to ten samý. Nefunkční. Tak jsem našla ještě jiný. Občas dělám závody - pustím oba najednou (Doctor Who: Sword of Orion) a zkouším, který se stáhne rychleji. Zatím ani jeden nevystartoval. Proč?


Do tohoto bodu bych mohla zahrnout i všechnu ostatní techniku. Už jenom odstavec o mém pitomém mobilu by zabíral půl stránky. (Bojím se, kdy mi vymaže moji sbírku... Doctor Who slashe fanfiction. A jak to omluví. "Aplikace byla neočekávaně ukončena.")

A co nefunkčního nejvíce štve vás? (Pod článkem je anketa.) (Už tam vážně je. :D)

N.

DW : Rok první

8. května 2015 v 21:54 | Norrora |  Doctor Who články
(Zdroj všech obrázků: tumblr.com)

Dnes je tomu přesně rok, co jsem začala sledovat Doctora Who. Sama se divím, jak to letí. :)
Už se mi povedlo zkouknout všechny obnovené série, jediné resty bych mohla mít v oblasti miniepizod (Meanwhile in the TARDIS? Wtf? :D) a animovaných potvorností (The Infinite Quest a ta druhá věc). Ohledně Classicu... jak bych to řekla... mám za sebou 100 000 BC a sekla jsem se u The Daleks. Pak (nebo předtím?) jsem dweekovsky přeskočila na 3rd, zlákána barvičkami. :D
Co se týká barev, je mi záhadou, proč jsem se rovnou nepustila do 6th. :D

Později jsem se z neznámých důvodů dala do čtení hromady anglické fanfiction nacpané do překladače, než jsem si uvědomila, že tomu rozumím líp než google. Zvláště některým scénám. Protože ten translator zřejmě vůbec neví, jak říká naše chemikářka, vo co go. Když jsem se ho už poněkolikáté snažila přeučit z "Lékař" na "Doktor" a on stále nic, vzdala jsem to. (Kdybyste chtěli tipy na dobrou NinexRose, stačí napsat. Možná dostanete odkaz na něco, co jste vážně nechtěli číst... :D)

Z nedostatku české fanfiction (většinu toho, co se nachází na wattpadu, tím slovem ani označovat nebudu) a po objevení Scratina blogu jsem se dala do psaní. (A sakra.) Pravidlo číslo dvě: Když je shipuješ, není co řešit. ("I Titanic them.") A vznikala "díla". Hrozná, horší, časem možná lepší, inspirovaná vším možným... Snažím se dodržovat kánon, ale ve chvíli, kdy se v anglickém článku nedokážu dobrat toho, jak vlastně Rassilona oživili na prahu Poslední velké časové války, prostě si to domyslím. (Ale to už narážím na jednu fanfiction, která je s kánonem tak nekompatibilní, že se ji neodvažuji umístit sem na blog. Hledejte na wattpadu pod názvem "Mlha jde" a pevně se u toho držte.)

Později jsem se zažrala do audia. O tom už jeden článek byl. Dark Eyes, Dark Eyes 2, Engines of War a Storm Warning. (K tomu mám rozposlouchanou The Exxilons s 4th, Leelou a K9.)

Obrázky vpravo a vlevo odkazují na knížky. TADY najdete hromadu odkazů, bezpečně funfují jen ty DW knihy.
The Eighth Doctors - (Ilustrace vpravo.) Tím nezačínejte. A nebo jo, když budete mít pevné nervy a víru v druhou knihu, která je o poznání lepší.
Vampire Science - Chvilkově možná zmatené, ale jinak to má takovou zvláštní atmosféru. A viz ilustace nahoře.
The Bodysnatchers - Dobrá, dobrá.
Genocide - Buď to bylo naprosto geniální, nebo naprostá pitomost. Bohužel se aktuálně přikláním k tomu druhému. Srážím body za Jo Grantovou.
War of the Daleks - Teprve čtu, ale je tam pěkné setkání se starými známými, jak s přáteli (kteří nejsou rovna přátelští), tak s nepřítelem.

(Vlevo jeden obrázek, který se mi hrozně líbí a netuším, proč. Mělo by se to jmenovat Vzestup a pád nebo tak nějak.)

Pěkný den, dobrou noc a tak dále. :D

N.

Clara, Clara, Clara...

4. května 2015 v 8:47 | Norrora |  Doctor Who články
Otázka za zlatou ledvinu: Kolikrát je možné říci "Clara" v jedné sérii DW?


(Count the shadows Claras!)

To jen tak na okraj, abyste se naladili na správnou "Clarovskou" atmosféru. (Zase dobíhám téma týdne na poslední chvíli, o hodině výpočetky.) :D

Kdyby jste se mě zeptali, jestli jsem měla radši Claru Oswaldovou s 11th nebo 12th, řeknu, že se všemi Doktory. Moje nejoblíbenější verze této dívky je jakákoliv z těch, které jsou roztroušené po prostoru a čase. Oswin Oswald, Clara Oswin Oswald a moje Oswald Oswinová (z Ledových válečníků) a CO (Callimarská oběť, ale vyložte si to, jak chcete) z teprve rozepsané povídky. A i Cestovatelka z Mlhy. A ještě...
Přiznávám, různé Clařiny podoby jsou taková moje srdcová záležitost, co se týká povídek. Mám - dá se říct - šablonu pro podobu, povahu i nešťastný konec, což se mi sakra zamlouvá. Jsem hrozně líná, no. :D

"CO není OC, nanejvýš OOC..." :D

Už se v těch termínech pomalu přestávám orientovat. S klidem mohu použít pouze "dead!Clara". :D Víte, oblíbenost postavy se u mě pozná podle toho, kolikrát ji zavraždím. (Ovšem mimo mých OTP - další jistý termín!) (Nemá být OTP jenom jeden pár?) (Má. Ale to je jedno.) (Aha.)

Zpátky k originálu.
Není to moje úplně nejoblíbenější společnice, ale nenadávám na ni. Jednou jsem ji dokonce zkoušela nakreslit (ale Pondovou taky, takže to není zas tak směrodatné). Nebudu se přidávat do nějakého jejího fanklubu, ale ani nebudu zakládat nic proti ní.

N.