31.8. - Nejsem připravená. Nejsem.

Paralelní světy - 3. kapitola

18. ledna 2015 v 16:17 | Norrora |  Paralelní světy
Salut!
(Někteří z vás asi čekají na poslední část Kétó. Dočkáte se, ale až... někdy. Nechci moc napínat, ale pár normálních článků by neuškodilo.)

Představte si mrkající obrazovku. Trochu surrealistické? Áno. Stává se. Když máte při psaní divnou náladu, dějí se různé věci... :D
Tentokrát Artemis Fowl - ne přímo on, ale postavy z toho universa, Myrta a Klusákem. Už mám úplně rozmyšlenou čtvrtou kapitolu (jak jsem už prorokovala, Wolperting a první městský nepřítel v historii města) a pátá se nalézá ve fázi "nevím co s ní, třeba mě nápad prostě potká na ulici, slušně pozdraví a nechá se využít pro další část". :D

Předchozí části:




Doktor letmo zkontroloval obrazovku. Jsem někde pod zemí. Hobit? Nebo co sis to na mě dneska připravila, Krásko? Poklepal na okraj monitoru, polepený hromadou poznámkových lístečků počmáraných kruhovou Gallifreyštinou. "Zjistit, co má za lubem," stálo na jednom. Ještě nenašel odpověď, ale měl podezření, že se TARDIS pokouší odvést jeho pozornost od ztráty Rose. Dařilo se jí to na výbornou. Sice na ni pořád myslel, ale už netrávil celé dny zavřený někde v knihovně hulákáním.
Obrazovka zamrkala. Sice to technicky nebylo možné, přesto to udělala.
"Běž ven," stálo na ní.

* * *
Myrta Krátká měla mizernou náladu. A to opravdu mizernou. Nejenže ji velitel Břízný poslal na další obhlídku tunelů hned pár dní po únosu, ale k tomu se před chvílí pohádala s Klusákem. Uraženě jí mlčel do vysílačky, což bylo naštěstí stále o stupeň lepší, než kdyby jí pouštěl pozemskou hudbu. Otřásla se hrůzou. Blátivou hudbu? To by snad ani on neudělal.
Upoutal ji podivný zvuk. Přilba automaticky hlásila, že se nalézá přibližně dvacet metrů od zdroje hluku. Vytáhla z pouzdra své Neutrino a namířila ho před sebe. Opatrně našlapovala, až se dostala k zatáčce. Několikrát se zhluboka nadechla, pak skočila doprostřed tunelu a rozkoukávala se. Kus od ní stála velká modrá krabice. Linulo se z ní světlo, které ovšem nemohlo stačit na její dálková na přilbě. Než ji počítač stačil oskenovat, jedna její strana se otevřela. Ven vyšel člověk v obleku.
"Co tady děláš, Bláteníku?" zavrčela Myrta, přilba její hlas ještě zesilovala, takže rezonoval celou chodbou. Muž se neodpověděl. Zvednul ruce nad hlavu.
"Nestřílej! Nevím, kdo jsi, ale nestřílej!" Skřítka si uvědomila, že ačkoli je vysoká sotva metr, zbraň v jejích rukách jí dodává určitý respekt.
"Kdo jsi?" zeptala se.
"Doktor," odpověděl trochu vyšším hlasem, než by čekala. "Prosím tě, polož tu zbraň. Vážně, ať tím nikomu neublížíš."
Myrta sevřela Neutrino ještě pevněji a udělala jedinou věc, kterou ji nakazovaly protokoly. Tohle bude bolet, pomyslela si. Muž se na ni vyděšeně podíval.
Vystřelila.

* * *
Jakoby se propadal nekonečnou temnotou, prázdným časovým vírem nebo obyčejným tunelem. Paprsek zbraně ho zasáhnul přímo doprostřed hrudi. Jedno ze srdcí mu na dvě vteřiny vynechalo, pak se opět rozběhlo svým obvyklým tempem.
Co to bylo za holku? Podle TARDIS jsem někde na planetě Zemi. Mohla se utnout a dostat se třeba na paralelní Mars? To snad ne. Honem, přemýšlej. Tunely, malá holka s divnou zbraní. Přilba. Policejní uniforma jako na Arkonu, ale ten snad v téhle verzi reality neexistuje. Ale kdo ví… Co dál? Střílela, přestože jsem se vzdával. Typický policejní postup.
Pak upadl do úplného bezvědomí.

* * *
"Klusáku! Klusáku! Mám pro tebe překvapení. Budeš koukat." Pak spojení ukončila. Kentaur na druhé straně bezradně vypnul lehce šumící mikrofon. Co mi jenom může chtít? Před hodinou mě nazve idiotem, co si potrpí na technické serepetičky, a teď má překvapení? Kde ho v těch tunelech vzala? Zkontroloval Myrtinu přilbu na navigačním systému, ale nacházela se přesně tam, kde být měla. Záhada.

* * *
Každý skřítek, který byl toho času v Jistotě, se musel notně podivit. Policistka za sebou táhne vznášedlo s podivně vyhlížející budkou. Jak ji dostala až do centra bez konfliktů se svými dopravními kolegy, bylo opravdu záhadou. Nafukovací polštář nadskakoval, skřítka trousila D'Arvit a podobné nadávky, neustále přemýšlejíc nad tím, jestli to vůbec stojí za to. Stálo.
Dva vílové jí pomohli dopravit tu podivnou hranatou věc až před Klusákovu kancelář. Pak se potichu vytratili, protože nechtěli mít nic společného s cizím předmětem, škubajícím se na vznášedlu.
Dveře se samy otevřely. "Tak co mi neseš, kapitánko?" Kentaur se usmíval a nepřešlo ho to ani poté, co uviděl obrovskou modrou budku.
"Jak jsem říkala. Překvapení. Pojď se mnou." Klusák neochotně slezl z křesla. "Tohle jsi snad ještě neviděl. Zaprvé, máme tu něco, co vypadá jako Bláteník." Otevřela krabici. Za nohu vytáhla muže v bezvědomí. "Ale není to Bláteník. Má dvě srdce a očividně je mnohem starší, než by se na první pohled zdál. Zadruhé, tahle věc je větší zevnitř. Nešla jsem moc daleko, ale do toho, co jsem viděla, by se vešla půlka Jistoty." Myrta demonstrativně rozrazila dveře budky dokořán. "A…"
Klusák zmateně zamrkal. "A?"
"Podívej se na tu technologii. Myslíš, že by to mohl být nějaký experiment Koboi?"
"Koboi!" odfrknul si. "Ta by něčeho takového nebyla schopná. Prý ve svých laboratořích vyrábí speciální pleťové masky a holenní implantáty, aby vypadala víc jako člověk."
Usmála se. "Teď přijde to nejlepší."
"Ono to má ještě lepší část?" podivil se kentaur.
Skřítka je na něj podívala. "Máš tu něco na rychlé probuzení?"
"Že váháš." Zazubil se. "Druhý šuplík vpravo."
Myrtha si prohlížela malou kovovou krabičku. Zmáčkla tlačítko na boku a dvě elektrody na druhé straně zajiskřily. "Je to bezpečné?"
"Je to testované na Blátivých a na skřetech," odpověděl neurčitě. "Pracuje to jednoduše, prostě mu to dáš na hlavu. Bude vzhůru hned. Bezbolestně."
"Takže?"
"Skoro."
Klekla si k bezvědomému muži a položila mu přístroj na čelo. Zmáčkla tlačítko. Okamžitě otevřel oči dokořán. "Kde to jsem? Kdo jste?"
"Na to bychom se měli ptát spíš my," odvětila Myrtha nepříjemně autoritářským hlasem.
Narovnal se do sedu. "Už jsem vám to říkal. Doktor. A vy jste ta slečna, co po mně střílela tam v tunelu. Pěkná zbraň, jenom byste ji nemusela používat tak často. Docela to bolí."
"Co tady děláte?"
"Upřímně? Havaroval jsem se svým strojem času, který mě právě protáhnul do paralelního vesmíru. Ve vašem světě vlastně neexistuji, ale TARDIS si dělá, co chce. Malý princ, pak malá Hermiona…" Vstal. Myrta na něj okamžitě namířila své Neutrino. Klusák se varovně napřímil.
"Položte to, slečno," vyzval ji Doktor.
"Pro vás kapitánka Krátká," odsekla.
Uchechtnul se. "Trefné."
"Tím chcete říct co?"
"Že jste menší než já," připustil. "Nechtěl jsem vás urazit, kapitánko."
"Vy jste přerostlý na i Blátivého," vložil se do debaty kentaur. "Tak říkáme lidem, jestli vám to ještě nedošlo."
"Je to vysoké, má to dvě nohy, dvě ruce, vypadá to jako Blátivý, mluví to jako…" Klusák se zarazil. "Řekněte něco."
"Co bych měl říkat?" řekl, samozřejmě dokonalou gnómštinou.
"Ha!" vykřiknul. "Jak můžete mluvit naším jazykem?"
"To dělá TARDIS," vysvětloval Doktor. "Tamta budka. Stroj času a automatický překladač v jednom."
Myrta si založila ruce na hrudi. "Cestování časem není možné bez obrovského množství energie a vy nevypadáte zrovna jako démonský čaroděj. Ještě máte něco na srdci, než vám zabavíme tu budku, vymažeme paměť a pošleme na povrch expresní linkou na prvním horkém proudu?"
"Na srdcích," opravil ji. "Chtěl bych odejít."
"Kudy?" zeptal se Klusák.
"Tudy." Vyhoupl se do TARDIS a zavřel za sebou dveře. "Nashledanou," ozvalo se zevnitř. Vznášedlo pod budkou trochu pokleslo, ale vzápětí se opět vyrovnalo. Pak se loď začala odhmotňovat.
"Bříznému o tomhle ani slovo," zamumlal kentaur. "Nejdřív Fowl a pak tohle."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Scrat Scrat | E-mail | Web | 29. ledna 2015 v 15:06 | Reagovat

Pěkná kapitolka, Artemis Fowl sice neznám, ale nemůžu říct že bych se v téhle kapitole ztrácela, bylo tam vše přehledné, mimochodem, označení Bláteníci je super :-) Doufám, že bude brzy další a že se někdy v budoucnosti v téhle povídce objeví i Sherlock (sice už mám komplet vymyšlenou povídku Doktor a Sherlock versus Vashta Nerada, ale ty bys to stejně zvládla líp :-P )
I když je jedna věc, co musím vytknout, délka kapitol - je to tak krátké, že se na nějaké místo Doktor stihne jenom podívat a hned zase zdrhá pryč :D Ale to by to napsání kapitoly zase trvalo déle a nevím, jestli bych to byla ochotna podstoupit, když má každá kapitola NS vlastní zápletku a trvá to roky :-D

2 Norrora Norrora | Web | 30. ledna 2015 v 8:50 | Reagovat

[1]: 1. Škoda, je to úžasná série, ale jestli se zfilmování zhostí Disney... :-?
2. To bych musela nejdřív něco přečíst, Doyle je u nás v knihovně pořád rozpůjčovaný. Nic neslibuju, ale Sherlock by mohl být. Ten starý. S věnováním tobě. :-D
3. Honem, běž psát, já se do Wholocku neženu, takže to napíšeš líp ty. :D
4. Snažím se to trochu prodlužovat, pozvolna se mi to daří, příští kapitola by mohla být klidně na dvě části (to slibuju pořád, že jo? :D ).
ještěrka. Chystám další povídku, Mlha jde. Zatím mám prolog a první kapitolu (asi 1 normostrana) na wattpadu. Co z toho vyplývá? Na Paralelní světy se dočasně kašle! :D

3 Anie Anie | 1. února 2015 v 17:54 | Reagovat

Artemise Fowla zbožňuji, je to užasná série knih a Myrtu s Klusákem mám vážně ráda. Tahle kapitola se mi jako tradičně opravdu moc líbí a jako ještě tradičněji se těším na další kapitolu :-D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama