31.8. - Nejsem připravená. Nejsem.

Březen 2014

Cenzor myšlenek

18. března 2014 v 15:43 | Norrora |  TT (Téma týdne)
Salut...
Upozornění:
Tento článek vychází z předpokladu, že lapače fungují. Ale ony nefungují, takže mě neberte vážně.)
Imagia: A mě taky neberte vážně, muhahahah!
Asi se stavím moc na druhý břeh, ale lapače snů se mi prostě nelíbí. Áno, zcenzurujeme výsledky našeho myšlení, potíráme podvědomí a pak jsme ještě rádi. Prý zachycuje démony, ale ve skutečnosti zadržují svobodu myšlení.
Není lepší si pořádně užít noční můru, případně podle ní napsat nějakou povídku a ne ji nacpat do nějakého kroužku z vlny a peří? Není lepší zjistit o sobě co nejvíce (byste se divili, co podvědomí ví)? Je.
(Bóže, já se vůbec nemůžu soustředit na psaní - vlevo od textového editoru problikává reklama na CocaColu...)
Takže... proč se vázat do dobrovolných pout?
(Pod tím stolem v knihovně je nalepená žvejka, no fuj!)
Copak měli indiáni TAK zlé sny?
N.

I ty, Kryme?

17. března 2014 v 19:49 | Norrora |  Život
Salut.
Sorry za ten vážný tón, ale o tomhle prostě musím napsat.
Prosím, hlasujte i v anketě pod článkem.

Pro naladění atmosféry si pusťte toto, poté teprve čtěte článek:

"Prostě nemůžeme být spolu..."

Jednotnost Ukrajiny byla už předem odsouzena k nezdaru. Vlastně se divím, že byla donedávna (alespoň oficiálně) vcelku. Těch 45 milionů obyvatel se dělí nábožensky, ekonomicky, jazykově i původem.
Náboženství
Západ Ukrajiny obývají převážně katolíci, zatímco na východě vyznávají pravoslavnou církev a rádi by se schovali pod široká křídla stejně smýšlejícího Ruska.
Ekonomika
Sociální nůžky - bohatí (oligarchové) ve městech a chudina v rozpadajících se chatrčích na venkově. Skoro.
Jazyk(y)
Ruština versus ukrajinština. V SSSR se všichni učili rusky a ukrajinci měli dovoleno (!) mluvit svým rodným jazykem.
Původ obyvatel
Více než polovina (54%) obyvatel Krymu jsou Rusové, ve zbytku země je jich o trochu méně. A nesmím zapomenout na Tatary...
Imagia: Tatarka? Kde?

Revoluce názorně a s bakteriemi

Ne že by se na Ukrajině "něco znenadání semlelo".
Přirovnání: Hodíte na misku s výživným roztokem pár bakterií, které se rychle množí. Ráno je tam několik velkých ostrůvků, které ale nemohly vzniknout v jedné vteřině. Rostly kousek po kousku - někdy rychleji, někdy pomaleji, ale stále se zvětšující. Jádra vzpoury. Ale ve škole se nezmiňujte o házení bakterií na Krym, možná by to nepochopili.
Rozpory s okolními zeměmi se táhnou už asi 700 let. S Ruskem, Polskem, s tehdejší Byzantskou říši, pobaltskými republikami, Tureckem (a dalšími muslimskými státy)...

Euromajdan & demonstrace

Imagia: Bude mejdan? Hurá, na to si musím pořídit ještě černější oblečení...
No, černé hadříky se budou hodit.
Památka obětem Euromajdanu:

Počty demonstrujících mimo Majdan:

Zajímavost, o které se moc nemluví:

Když se rozpadal Sovětský svaz, Ukrajina se zavázala, že se vzdá vlastních jaderných zbraní, pokud její bezpečnost zajistí státy NATO - k čemuž se NATO a USA zavázaly. Je velká otázka, jak by NATO dostálo svému slibu, kdyby ruská vojska začala obsazovat další části Ukrajiny.

Krymská republika

Tak už je to tady. Krym je nezávislý. Odhlasovali si to v referendu.
Hlasování:
Účastnilo se 83,1% obyvatel Krymu, kteří mají volební právo.
Pro samostatnost bylo 96,8% - proti hlasovalo 2,5%. Zbytek hlasů byl neplatný. Stejně by toho moc nezmohly.
Co si myslím o té "republice": Autonomní samospráva jim moc dlouho nevydrží. Určitě to bude jenom na přechodnou dobu, nakonec si tu zemi Rusové stejně nenápadně připojí k sobě. Možná v průběhu několika let. Proč si ji Rusové k sobě nepřidali už teď? Bylo by to příliš násilné, chtějí vytvářet zdání samostatné krymské autonomie.

Na pozvednutí chmurné atmosféry:

Na závěr - anketa, kterou jsem našla na tyden.cz, zkopírováno v 19:30:
Díky za přečtění až do konce.
Za obrázky děkuji tetičce Wiki a za pomoc s článkem mému dědovi.
N.

Hluk duše

11. března 2014 v 15:29 | Norrora |  TT (Téma týdne)
Hluk duše
Řve
Ryje do duše, křičí na ni
Marný pokus uniknout je spaní
Rve
Potichu a s náměsíčnou jistotou
Ticho ohlušuje a rve se se samotou
Hluché
Vrátil sluch, ale jen na ty chvíle
Kdy zbláznit ji chtěl - pokračoval v díle
Vzduchem
Jedovatým se šíří hluk i ticho
Hluk i Ticho
Hluk i Ticho
ale hlavně Ticho...

Ticho
Ohlušující a přece křičí,
samo sebe neodvratně ničí.
Říkáš si:
"Co za to dal bych,
kdyby navždy vládlo
TICHO TICH?!"

Ještě drobná vzpomínka:
Ve dvou komiksech v knize Rychlé šípy se objevuje "nemůžeš křičet potichu?" nebo něco takového. (Už je to dlouho, co jsem tu knihu četla, takže si to přesně nepamatuju.)
Že by ten paradox byl tak oblíbený, že nestačí použít ho jenom jednou?

Naprosto mimo téma. Nepředvolávejte mě ke cvokaři, protože sama se sebou si umím poradit sama.
Imagia: Tak to už stačí, Nori, nemusíš se tady vypisovat o všem, co tě napadne!
Já: Je to můj blog, kromě toho je to k tématu. Nerozčiluj se hnedka.
Imagia: Jako tvoje alter ego přece musím zasáhnout, když chceš vydávat básničky, psané přímo u počítače. Do kterých dáváš to, čemu vy lidé říkáte "ovoce". Za chvilku se z toho zblázníš, dej na moje slova.
Já: Emoce, Imagio, emoce! Áno, ale to už bude pozdě, že? Kromě toho, vždycky se tě můžu zbavit...
Imagia: To bys neudělala. Kdo by ti dodával inspiraci ke knize, kdo by za tebe dával pozor ve škole a kdo by KRESLIL?!
Já: Najdu si nějakého Imagiáka.
Imagia: Muhahahah! Ty a najít si kluka? Muhahahah!
Já: Nemám na tebe náladu. Vypadni, zalez někam a piš do deníku. Do MÉHO deníku.
Imagia: Taky tě mám tak ráda.
Já: A ven!
Imagia: Choleričko jedna zatracená...
Já: Varovala jsem tě, jdi někam!
Imagia: No jo...