31.8. - Nejsem připravená. Nejsem.

Psota

13. února 2014 v 10:45 | Norrora |  TT (Téma týdne)
Stáří?
Přijde, plíživým krokem vítěze
Až zkřehnu
A mé ruce promění se
V kosti
Kosti
Kosti...

Přibydou vrásky vryté do pleti
Již nepocítím objetí
Protože ženy přežívají muže
Položím na hrob purpurové růže

Tíží, tak tíží, Psota na páteři
Až jednou zemřu, budu ležet v keři
Nade mnou mraky roztrhané věkem
Těžké je, těžké být člověkem...

N.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Petrav - ja-psovod.blog.cz Petrav - ja-psovod.blog.cz | E-mail | Web | 21. února 2014 v 13:33 | Reagovat

Psota? Zvláštní název pro báseň :D.
Je to dobrý nápad, psát na Tém atýdne báseně. Sice už je to častěji k vidění, ale je to mnohem lepší než normální úvaha - ta je většinou taková nezajímavá :-D.
No, ehm, já nikdy v životě purpurovou růži neviděla - taková barva růží (asi) neexistuje :D.
Moc krásné - procítěné :-). Je dobré, že do toho dáváš něco ze sebe a že o tom tahle otevřeně jednáš - o všemi obávané smrti :-D.

2 Norrora Norrora | Web | 24. února 2014 v 15:09 | Reagovat

[1]: Díky. :-)
Psota je název jedné slovenské pohádky, kde k mladému páru přišla Psota a ptala se, které dvě části života jim má sedět na zádech. Michal a Žofka se rozhodli pro mládí a střední věk, aby nemuseli tahat Psotu ve stáří. Pak se jejich cesty rozešly, nakonec se zase našli atd.
Souhlas, úvahy bývají nudné,m ale občas se najde vyjímka. :-)
Purpurová růže je můj vynález, asi si ji dám patentovat. :-D
Co se týče konkrétně smrti, nemám z ní strach, co se týče mě samotné, ale u ostatních. Kdybych tady měla psát o všem, asi bych zešílela. :-D
Mimochodem, přijď se zase někdy podívat na můj blog. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama