Tento blog spí.

A bude spát až do soudného dne.

Díky za pochopení.


Tak nám vymazali pana Cimrmana

5. října 2016 v 22:04 | Norrora |  Doctor Who fanfiction - jednodílné
Bylo nebylo, zase po roce jsem se rozhodla napsat něco do Rassilonova brku.
A nebyla to obyčejná fanfiction.
Měla jsem spoustu času na rozmyšlenou, což mi nezabránilo začít s psaním až ve středu.
Uzávěrka byla v pátek.
Stihla jsem to odeslat asi hodinu a čtvrt před deadline.
*potlesk*

Byla bych velice ráda, kdybyste pro mě prosím hlasovali. Odkaz máte na konci článku.

Postavy: Doktor (8th), Charley a C'rizz
Téma: cokoliv spojeného s Českem

Kliknutím na obrázek se dostanete na Wattpadový profil příběhu.

(Obrázek má na svědomí JohannesVIII ze stejnojmenného tumblru.)
 

Nakresli

3. července 2016 v 19:51 | Norrora |  Poezie
Nakresli za sebou tlustou čáru
Utíkej, přestože nemáš kam
Nasedni do černého kočáru
A staň se jednou z dvorních dam

Nakresli kolem sebe kružnici
Vyžene démony z oblaků
Bude všem kolem jasnou hranicí
Ty se staň jedním z vojáků

Máš možnost, chop se jí
A ze všech nadějí
Udělej jistoty

Máš stále pro co žít
Okolo zbourej štít
A uteč za ploty

Nakresli všechny ty, kdož se bojí
Nejhezčí tvář potom vygumuj
Je zbytečné řadit tam tu svoji
Nestrachuj se, za svým si stůj

Nakresli za sebou tlustou čáru
Nekoukej zpět, když nohy zebou
Když země hoří a tone v žáru
Hlavně musíš zůstat sebou

Máš možnost, chop se jí
A ze všech nadějí
Udělej jistoty

Svět jen o trochu změň
Zažehni pochodeň
A nech shořet ploty

Skicák č.3

25. června 2016 v 20:52 | Norrora |  Obrázky obecné (Picture picture)
  1. Paul McGann, komentář netřeba.
  2. Charley Pollard, TARDIS a R101. Pokus o "sépiové" + divně modré odstíny, nakonec je i to obtahování jaksi zvrtlo.
  3. Přiznám se, tohle není tak úplně ze skicáku, nýbrž z hodiny výtvarné výchovy. Zadání znělo KLOBOUK. Měli jsme předlohy - špatně nakopírované lineární kresby nějaké dámy v pokrývkách hlavy, před kterými by utekl i Šílený Kloboučník -, ale ty se mi nelíbily. Tak jsem si řekla... proč to nestylizovat do podoby supa? A pokusit se o Doktora bez předlohy? (Formát A4, ne mé obvyklé malé papírky...)
  4. Taktéž ne přímo ze skicáku, ale koho to zajímá. Snaha o portrét jedné z vlastních postav (neboli OC, jak se to dnes poanglicku nazývá).
  5. To je taky ona. Teda, má být.
  6. A tohle taky. Nezvládám nakreslit tu samou tvář dvakrát, jak se mi pak má podařit něco ilustrovat?
  7. Vodovky a anilinky. Hodina výtvarky. Většina musela dělat podle předlohy, já jsem překecala učitelku, že to zvládnu sama. V nestřežené chvíli jsem si půjčila anilinky (díky, Johanko!) a dodělala tu oblohu. Reakce? "To vypadá jako anilinky..." - "No... to jsou anilinky..." - "Ale vy jste měli dělat akvarel." - "Ale ono to těma vodovkama moc nevyniklo, víte?" Myslela jsem, že to skončí, ale další stížnosti přišly poté, co jsem namalovala ten kříž a černý útes. "Já nemám ráda černou." Hm, kvůli tomu, že vyučující nemá něco ráda, tak to bude kritizovat? (Děje se to hlavně ostatním. Abych skoro-citovala spolužačku: "Ona přijde, nelíbí se jí to, tak ti tam něco přikreslí. Ty můžeš jenom doufat, že se jí její vlastní změny budou líbit...")
  8. Poté jsem se trochu naštvala. Doma jsem namalovala tohle výlučně vodovkami, dokonce jsem si odpustila bílou barvu, "protože to už je kvaš a to my dělat nebudeme". Fááájn. Když jsem jí to přinesla ukázat, prohlásila, že je to moc tmavé.
  9. Umlčela jsem ji tímto. Světlé až až, ne? Předlohou mi byla náhodná fotka Burna Gormana, jenom jsem trochu upravila rysy, aby i výraz tváře odpovídal. Takhle si totiž představuji jednu z postav mého příběhu, Aarona Magnussena, nenapravitelného egoistu a mnohonásobného vraha. (Omylem. Hah.)
  10. Will Dohoda z Hraničářova učně. Silně inspirováno obálkou druhého dílu. Co inspirováno, akorát jsem nezvládla obrysy, jinak by to byla nepovedená kopie... (Mimo téma - už mám doma 1. až 6. a 10. díl. Sbírka se rozrůstá!)
  11. Člověk s lampou místo hlavy, protože PROČ NE. Začala jsem kreslit obrysy při občanské výchově (suplování, učitelka se pokoušela o povrchní sexuální výchovu -_-), potom mi při fyzice došlo, že sice mám s sebou vodovky, ale ne kalíšky na vodu. Poprosila jsem fyzikáře, aby mi půjčil nějakou nádobku. A tak jsem celou hodinu seděla s kádinkou na lavici a malovala, zatímco ostatní počítali příklady...
  12. Něco jako ilustrace k Doctor Who: The Holy Terror. Dani El, tady to máš. To audio nejdřív vypadalo (hah) na ohromnou srandu, přitom jsem měla pocit, že není vhodné se tomu smát... Lidi, vysypte kasičky a kupte si to! (Nebo to stáhněte to přes torrenty. Doporučuje šest z dvanácti pirátských socek. Minimálně. Zbytek zavřeli.) Tenhle obrázek se z nepochopitelných důvodů líbil tumblru @doctor-who, sdíleli to a teď tam mám přes 400 likes.
  13. Lucie Miller, jedna z mých oblíbených společnic. Aktuálně poslouchám The Resurrection of Mars a asi budu zbytek hodně dlouho odkládat. Když se příběh jmenuje Lucie Miller a ten další To The Death, sotva to znamená, že Lucie Millerová žila šťastně až do smrti... (A pak se jde znovu na Dark Eyes! A Molly! Jej!)
  14. Faraon/mnich v egyptském vlaku. Namalováno při poslouchání Death in Blackpool. Ano, název mluví za vše, potřebovala jsem trochu zářivých barev...
 


Les padá (slohová práce)

30. května 2016 v 20:50 | Norrora |  Literárno
Zdravím! Salut! [vložte libovolný pozdrav]
Naše češtinářka minulý týden přitáhla do třídy fotografie několika lidí a prohlásila, že i když bude sloh až příští hodinu, budeme dělat přípravu. Každý si má vybrat jeden obrázek a tu osobu popsat nebo jí napsat dopis. Abychom měli nějakou motivaci, přečetla opravdu vtipný dopis od někoho z vedlejší třídy - ex-manželka píše jakémusi "domorodci". Většina se toho chopila, neboť jim popis přišel příliš namáhavý.
Mně se to pokusilo ukecat na "umělecký popisný styl". Proto neočekávejte žádný pořádný děj, jenom tuny podivných přirovnání, metafor a kdo ví čeho ještě. (Víc termínů vám neřeknu, , většinu testů na druhy vět vedlejších a podobné kraviny povorám a musím to doplňovat pomocí slohů a diktátů. Naštěstí těch teoretických cvičení na známky není tolik.)
No nic, snad se vám to bude aspoň trochu líbit. Našla jsem i fotku té holky, kterou jsem měla původně popisovat, než se to celé příšerně zvrtlo...

Hlas (báseň)

10. května 2016 v 18:35 | Norrora |  Poezie
"Jsi jenom maso od kosti,"
mumlá ten hlas a směje se sladce.
Přidělává mi starosti,
za krkem sedící, krutý vládce.

"Jsi jenom strach a samota,"
říká, když nechci už bojovat dál.
Šílený šašek, despota,
možná i rozbitý loutkový král.

"Jsi obyčejný zbabělec,"
tvrdí a já ho prostě nevnímám.
To je přeci tak jasná věc,
že jsem jen tupý nadbytečný krám.

"Jsi jen panenka na hraní,"
volá, když za krkem sedí, škrtí.
Připomíná to volání,
že život ještě neskončil smrtí.

"Jsi tady se mnou navěky,"
zpívá mi do snů, žaluje času,
používá různé převleky.
Usínám při zvuku toho hlasu.

"Jsme... tedy jsi na zabití,"
šeptá neúnavně. Vždyť já to vím,
to že při pádu mě chytí.
Teď už to není žádným tajemstvím.

Další články


Kam dál